Reklama
 
Blog | Ondřej Mirovský

Pokora jako základ politické věrohodnosti

Dovolím si v současném předvolebním maratonu tímto blogem trošku zvolnit a zamyslet se krátce nad jednou z ctností, která dle mého názoru výrazně chybí všem našim politikům a možná i velké části naší populace. Pokusím se v následujících řádcích apelovat na návrat morálních hodnot do české politiky, neboť i absence pokory našich politiků je důvodem tristního stavu naší politiky.

Začněme tedy krátkou definicí pokory z wikipedie: „Pokora je pocit, kdy si člověk uvědomuje vlastní nedokonalost či závislost na někom. Pokora je skromné chování, nesobeckost a projevuje se u člověka, který respektuje druhé. Pokora vyrůstá z pocitu vlastní slabosti a nedokonalosti.“

Není třeba komentovat, jen je jistě evidentní, že skoro žádný český politik o tuto ctnost ani nezavadil.

Lidstvo si v průběhu svého přechodu od řádu přírody k vlastnímu řádu kulturních a civilizačních hodnot prošlo dlouhou cestou každodenního boje o přežití v přírodě plné nástrah. Vědomi si vlastní zranitelnosti a závislosti na matce přírodě měli však naši předci významný respekt před jejími silami. Dnešní člověk už tak trochu zapomíná na to, že je stále zcela závislý na ekosystémech naší planety a ač jsme v době informačního boomu, stále více lidí si žije ve svém metropolitním klidečku absolutně bez obav. A právě ztráta pokory před silami přírody je myslím velkou chybou a lehkovážností naší generace! Na Islandu se probudila na čas jedna sopka a celá Evropa byla paralyzovaná a konečně někomu došlo, jak jsme stále na spoustu věcí krátcí.  A přitom můžeme být rádi, že sopečná činnost neovlivňuje Evropu až tak často.

Reklama

A takto pokřivené vnímání reálného světa se pak lehce přenáší do uměle vytvořeného světa mezi námi lidmi, kdy právě politika zosobňuje tu úroveň, kde pokora bohužel není vůbec. I já osobně jsem do aktivní politiky nevstupoval jen s cílem prosazovat určitá témata. Jde totiž také o formu politické práce a o celkový přístup k vnějšímu světu z pohledu politika.  O to tristnější je pohled na současný stav věcí. Naši dnešní politici naopak přesně sedí k všem sedmi nectnostem! A na pokoře se nejlépe poukazuje jejich prohnilost.

Politici neumí přiznat vlastní chyby, nedokážou pokorně uznat, že má někdy pravdu ten druhý. Raději hledají lepší způsob jak to zopakovat po svém, a když se někdo náhodou najde, kdo podpoří bez komentáře názor jiného, tak je za blbce. ČSSD zcela jistě ví, že např. poplatky u lékaře jsou dobrým dalším zdrojem stále dražší zdravotní péče, ale nikdy to neuznají a lákají lidi na jejich zrušení. Mnozí politici ODS si zase pletou politiku s byznysem a zcela bez skrupulí berou politiku jako svou firmu. Často pak hledí pouze a jen na svůj osobní prospěch a efektivita správy obce je jim „šumák“.
Stupidně se předhánějí v tom, kdo má lepší auto či více hotovosti v saku a zcela zapomínají,
že jsou “služebníky“ veřejnosti!  Mnoho našich politiků má také nekonečnou potřebu dominovat a pokořovat své oponenty. Cílem dlouhým diskusí v parlamentu či v zastupitelstvu není bohužel moc často snaha dobrat se pro lidi nejlepšího/nejefektivnějšího řešení, ale snaha porazit soupeře, zničit ho, zesměšnit…

Velmi šokující je pro mě i fakt, že určitá část voličů se zároveň nechává snadno okouzlit agresivitou, zpupností a namyšleností některých lídrů a oceňují na nich především umění „pevné“ ruky a pohotovosti kdykoliv „zničit“ soupeře. Je tedy otázkou i pro nás voliče, zda nepřehodnotit svá očekávání od námi volených politiků, tím, že budeme volit pokoru místo velikášství, slušnost místo agresivity. Politika a politici se nezmění bez našich hlasů.

Co říci závěrem? Jsem a budu i nadále idealistický a pevně věřím, že se do politiky co nejdříve vrátí taková škála pevných morálních hodnot, že už tam nebude prostor pro všechny ty Paroubky, Topolánky, Bémy či Johny a jim podobné „frajery“. V politice nejde jen o témata a program,
ale také o způsoby a cesty jakým je prosazujeme. A právě pokoru řadím jako jednu ze zásadních hodnot, jak přistupovat ke správě naší obce, kraje či vlasti. Vždy je dobré si uvědomovat, že jsme na světě jeden pro druhého, jsme plně závislí na okolní přírodě, a že agresivní, kořistnický přístup ve finále přináší pouze destrukci. Pojďme tedy s pokorou v duši měnit tvář naší politiky!

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama