Reklama
 
Blog | Ondřej Mirovský

Zelený lak na rezavém podkladu nevydrží

V současné době velkých předvolebních slibů je téměř na denním pořádku slyšet a vídat prohlášení o tom, jak ten či onen v ODS či ČSSD vlastně umí nakládat se zelenými tématy a jak moc jsou tyto strany k těmto otázkám kompetentní. Myslím, že je nutné se krátce zamyslet nad tím proč je nyní zelená sexy i pro strany, které proti zelným tématům systematicky a demagogicky pracovaly (a to často ve vzácné shodě).



V posledních týdnech vytáhly
obě velké strany české politické scény své „zelené trumfy“ v podobě Olgy
Zubové a Davida Vodrážky. U první jmenované myslím není třeba bližšího
komentáře – její věrohodnosti věří málokdo, v oblasti zelených témat
myslím nikdo. Současné barvení ČSSD na mírně nazelenalou je jen zakončením
politického cyklu Olgy Zubové  ČSSD –
Strana zelených – ČSSD (DSZ) tak, aby to vypadalo alespoň lehce důvěryhodně. A
celkově politika ČSSD v oblasti zelených témata je spíše mrtvá či je
naprosto skandální  (viz. komplot
poslance Urbana s poslancem Římanem k emisním povolenkám ČEZu zdarma).
U ODS je ta změna snad možná ještě dramatičtější – David Vodrážka, jako politik
mladého a energického stylu, nyní zcela nově zvedá zelená témata a ODS je dokonce
chce mít jako jedno ze svých výrazných témat kampaně (viz Lidové noviny 21. 7.
2009). Ve stejné ODS, která dlouhodobě tvrdě bojovala proti většině zásadním
zelným tématům – opomíjení až potlačování role občanské společnosti, systémová
preference dálniční lobby, nechuť řešit globální změny klimatu a mnoha dalších
témat životního prostředí, bezskrupulózní součinnost se zájmy developerských
firem, které zastavují jakákoliv volná a zelená prostranství a výčet by mohl
docela dlouho pokračovat.

Vstup Strany zelených v roce
2006 do parlamentních vod vnesl na politickou scénu témata zcela nová a tím
nabourala dosavadní programovou polarizaci velkých stran. Vládní angažmá Strany
zelených pak vedlo k tomu, že Česká republika najednou měla nejzelenější
vládu od roku 1989. Postupem času si tak volební stratégové dvou velkých stran uměli
spočítat, že sázka na zelenost je sázka dobrým směrem. Ale je nutné podotknout,
že zelený lak na rezavém podkladu má velmi malou výdrž a že většinou velmi brzy
odpadne. A to je dle mého názoru přesný obraz předvolebních slibů ODS i ČSSD.
Jsem přesvědčen, že tyto strany v minulých letech prokazatelně hlasující
proti zájmům ekologie a ochrany životního prostředí či mohou toto programové pole
pouze zdiskreditovat a měli by především nejdříve vysvětlit svou politiku
v této oblasti v minulých letech!    

A přitom je zde velmi jednoduchá
cesta, jak dát hlas zelenému programu. Strana zelených je přes všechny své minulé
turbulence jediným subjektem, který dokázal v rámci reálných možností věrohodně
zelená témata prosazovat a propojovat je s dalšími zásadními tématy. A i
proto se podařilo emancipovat ochranu životního prostředí či lidská práva a
tímto i zvýšit povědomí o důležitosti těchto témat v české společnosti. Navíc
je stále jedinou zcela čistou a transparentní politickou stranou českého
parlamentu, která nejede v žádné z afér, které jeden měsíc potkávají ODS,
druhý ČSSD a třetí měsíc obě dvě ve spolupráci. Nenechme se proto „lakovat“
zelenými nátěry rezavých struktur velkých politických stran a dejme šanci, těm
kdo mají pod zeleným lakem stejně zelený obsah a kompetenci! Tato politická
strana tu je a potřebuje i vaši podporu. 
   

Reklama